Vývoj občanské angažovanosti v porevoluční Arménii
Sepsali jsme text shrnující výsledky studie mapující pohled arménských iniciativ a organizací občanské společnosti (OS) na porevoluční vývoj občanské angažovanosti v Arménii. Cílem studie bylo očima vybraných zástupců*kyň arménské občanské společnosti zmapovat, k jakému posunu došlo v otázce občanské angažovanosti po nástupu vlády N. Pašinjana v roce 2018, a představit jejich pohled na aktuální potřeby a výzvy, před nimiž arménské organizace občanské společnosti stojí. Účelem studie je pomoci realizátorům projektů na podporu občanské společnosti a transformačních projektů lépe naplánovat a zacílit své další aktivity.
Studie shrnuje odborný pohled sociálně vědních autorů*rek a publicistů*ek na revoluční dění roku 2018 i následný vývoj. Autorky*ři mezi aktuální výzvy občanské společnosti řadí neexistenci společné vize vlády a organizací OS, neexistenci oficiální platformy a mechanismů spolupráce vlády a organizací OS, přetrvávající klientelismus ve všech sférách společnosti, přetrvávající předsudky, špatnou image organizací OS i jejich nedostatečné kapacity způsobené mj. odchodem řady schopných lidí do vládních struktur.
Na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů provedenými v rozmezí podzimu 2019 - jara 2020 a jejich zpracování pomocí otevřeného kódování byla studie rozdělena do čtyř témat.
V prvním tématu Angažovanost občanské společnosti a nová témata v porevoluční Arménii bylo informátory*kami pozorováno zvýšení občanské angažovanosti po revoluci v roce 2018. Zároveň však neuváděli, že by došlo ve větší míře k otevření nových témat ve společnosti.
Ve druhém tématu Vztah porevoluční občanské společnosti a arménské vlády, formy jejich spolupráce informátoři*ky popisovali*y odchod řady občanských aktivistů do nových vládních struktur a jejich postupné odtržení od aktivní spolupráce s organizacemi OS. Dále byl zmiňován klientelismus ve spolupráci mezi porevoluční vládou a organizacemi OS a definována potřeba vzniku oficiální platformy spolupráce s vládou i mezi organizacemi OS navzájem.
Třetí téma Aktuální výzvy a překážky v činnosti diskutuje problémy, jako je přetrvávání starých (předrevolučních) struktur ve společnosti i ve vládě, přetrvávání předsudků, ale i významný vliv N. Pašinjana na společnost skrze sociální sítě a média, kvůli kterému je obtížné dostávat do diskuse kontroverzní či kritické názory.
Ve čtvrtém, posledním, tématu Aktuální potřeby občanské společnosti je potom výčet informátory*kami nejzmiňovanějších aktuálních potřeb: capacity building organizací OS, finanční podpora jejich managementu a režijních nákladů (podpora chodu organizací), podpora pilotních projektů, podpora tvorby strategií (mj. skrze společenské výzkumy a situační analýzy) a podpora vzniku oficiální platformy spolupráce mezi vládou a organizacemi OS, i mezi organizacemi OS navzájem.