Společné prohlášení Arniky a NESEHNUTÍ k záměru rozšíření těžby zlata v arménské obci Karaberd


ze dne 04. 11. 2022

Tímto společným prohlášením dvou organizací Arnika a NESEHNUTÍ reagujeme na poslední vývoj v obci Karaberd v arménském regionu Lori, kde dne 4. 11. 2022 probíhá veřejné projednávání o záměru rozšíření dolů těžících zlato v obci Karaberd. 

Vzhledem k níže zmíněným okolnostem tímto prohlášením vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem rozšiřování těžby zlata v obci Karaberd. Společným vyjádřením se tak obracíme na arménskou veřejnost, orgány místní samosprávy obce s rozšířenou působností Pambak a regionální vládu oblasti Lori. Vyzýváme je, aby zabránily záměru rozšířit těžbu a vyjádřily negativní stanovisko. Dále vyzýváme k budoucímu náležitému prověření záměru ministerstvo životního prostředí republiky Arménie a Ministerstvo územní správy a infrastruktury Republiky Arménie.

Arnika a NESEHNUTÍ jsou české nevládní organizace, které dlouhodobě řeší environmentální a společenská témata v České republice i v zahraničí. Cílem Arniky i NESEHNUTÍ je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě. Arnika dlouhodobě prosazuje méně odpadů a nebezpečných látek, živé řeky a pestrou přírodu a právo občanů rozhodovat o životním prostředí. NESEHNUTÍ se věnuje čtvrt století podpoře participace obyvatelstva na rozhodování a občanským kampaním nejen v České republice, ale také v oblasti jižního Kavkazu a jižní Ukrajiny. 

V roce 2018 se zúčastnil CivicBarcampu organizovaném NESEHNUTÍ v arménském Vanadzoru nedaleko Karaberdu také tehdejší ředitel sítě ekologických organizací Zelený Kruh Daniel Vondrouš, který poukazoval na dopady těžby zlata a sdílel své zkušenosti se zavedením zákazu použití kyanidu při loužení zlata v České republice. Nyní pracuje jako poradce ministryně životního prostředí. 

Těžba zlata nemůže být nikdy ekologická a proto chceme upozornit a apelovat na to, aby byli místní obyvatelé obezřetní k jejich slibům a rozhodli se společně o budoucnosti jejich komunity.

Těžba nerostných surovin má rozsáhlé nežádoucí dopady na životní prostředí a zdraví zaměstnanců dolů a podniků zpracovávajících rudy,  stejně jako obyvatel, kteří žijí v blízkostí těchto provozů. Zanedbávání nutných technologických postupů, porušování předpisů o nakládání s odpady a nedostatečné technické zabezpečení mohou dlouhodobě a nevratně narušit  kvalitu života obyvatel a poškodit okolní přírodu. 

Mezi rizika těžby patři emise prachu, hluk, možné havárie a úniky chemikálií do místních toků a půdy, nebo snížení hladiny podzemních vod. Úniky chemikálií, které jsou používány při těžbě a zpracování rud, a kovy nacházející se v rudě samotné [1]  nepříznivě ovlivňují lidské zdraví. Data sesbíraná díky monitoringu znečištění těžebních komunit regionů Tumanyan a Stepanavan v provincii Lori, který probíhal v letech 2018 až 2021, tyto obavy potvrdila. Výsledky studie Arniky upozorňují na výskyt znečišťujících látek v životním prostředí a vyšší míru zatížení zdraví obyvatel komunit v regionu zasaženém těžbou v porovnání s populaci, která těmto vlivům není vystavena.

Práce NESEHNUTÍ také opakovaně potvrdila zájem arménských komunit o přechod k udržitelnému rozvoji a větší participaci v otázkach rozhodování nejen o životním prostředí. 

Výše uvedené argumenty upozorňují na rizika kterým čelí místní komunity a příroda, proto apelujeme o zabránění rozšíření dolu na těžení zlata v obci Karaberd.[1] Například těžké kovy jako olovo, zinek, chrom, arsen, nebo nikl.