V září se tým projektu Cesta k angažované společnosti setkal se zástupci regionálních iniciativních skupin, které získaly mikrogranty na realizaci komunitních kampaní. Projekt Cesta k angažované společnosti podpořil celkem 4 iniciativní skupiny, které s pomocí mentorů vypracovaly plány kampaní pro své komunity.
Skupina mládeže 2ECO ze sjednocené komunity Achtala si klade za cíl vytvořit a zahájit proces realizace politiky mládeže v komunitě Achtala. Za účelem realizace této myšlenky uspořádala skupina setkání s mladými lidmi z různých komunit, které tvoří společenství - Šamluch, Pokr Ajrum, Mets Ajrum, Čočkan a Achtala - kde určili, co by měla místní politika mládeže obsahovat. Tým navázal dialog a získal podporu starosty obce. Území obce Achtala, včetně přilehlých osad Mets Ajrum, Čočkan, Šamluch pokrývá infrastruktura Achtalské továrny na zpracování rudy, která je hlavním zdrojem znečištění životního prostředí chemikáliemi. V současné době se v obci Achtala v arménské oblasti Lori nacházejí tři odkaliště, z nichž jedno je aktivní. Je třeba poznamenat, že se nachází v těsné blízkosti některých obcí, což znepokojuje místní obyvatele. Byly například zaznamenány úniku vody z odkaliště do řeky Debed. Tým mládeže 2ECO se domnívá, že v těžebních oblastech by měly být vytvořeny alternativní možnosti rozvoje. Mládež se v komunitě Achtala začala velmi angažovat, organizovali diskuse a společně s dalšími mladými lidmi z okolí určovali priority. Výsledkem této práce bylo nejen vytvoření akčního plánu pro rozvoj a podporu politiky mládeže, ale také nalezení způsobu, jak dosáhnout konkrétních cílů, například najít příležitost k otevření centra pro mládež ve vesnici Šamluch.
Iniciativní skupina z vesnice Halidzor v regionu Sjunik na jihu Arménie si jako téma své kampaně zvolila problém znečištění turistických oblastí. Vesnice má dlouhou historii a je bohatá na historické a kulturní památky. Díky své geografické poloze se nachází v jedné z nejoblíbenějších arménských turistických destinací. Má nádhernou přírodu, která se vyznačuje soutěskami, skalnatými a zalesněnými horskými svahy, kterými svižně teče řeka Vorotan. Navíc nyní, kdy se konflikt s Ázerbájdžánem zhoršil a Lačinský koridor mu byl předán, vede přes území Halidzoru hlavní silniční obchodní trasa mezi Arménií a Íránem. Příliv turistů a těžkých vozidel však za sebou zanechává hromady odpadků. Místní aktivisté a obyvatelé pravidelně uklízejí oblast a vlastními silami sbírají desítky pytlů odpadků, ale to je to nedostatečné a dlouhodobě neudržitelné. Tým se rozhodl zapojit do řešení problému místní obyvatele. Probíhaly otevřené diskuse a debaty a rozhovory s různými členy komunity: obyvateli, zástupci podnikatelského sektoru a místních úřadů. Cílem iniciativní skupiny je dosáhnout systematického řešení problému tak, aby se v rekreačních oblastech objevily odpadkové koše a svoz odpadků organizovaly místní komunální služby.
Letovisko Džermuk je známé svými 36 léčivými horkými prameny a za odpočinkem sem jezdí nejen lidé z Arménie, ale i ze zahraničí. Místní tým aktivistů a aktivistek se rozhodl upozornit na dostupnost města pro osoby se sníženou pohyblivostí a jeho léčivých pramenů. V době, kdy se o myšlence kampaně diskutovalo, se ve městě již začaly stavět nájezdy. Iniciativní skupina "Džermuk pro všechny" se ujala monitorování toho, jak tato výstavba probíhá. Byla odhalena řada porušení předpisů a nájezdy byly postaveny se špatným sklonem a z nekvalitních materiálů, což se iniciativě podařilo i medializovat. Díky této publicitě byly přestupky včas napraveny. Tým však ještě musí zjistit, zda bude zpřístupněno celé město, nebo jen jeho turistická část, zda nové stavby odpovídají předpisům a jak bude program realizován v turisticky obtížně dostupných místech.
Tým lidí z oblasti Tavuš, kterým záleží na životě jejich vesnice, se rozhodl řešit otázku zachování místního kulturního domu. Budova byla poškozena během války a následně vyrabovaná je nyní v žalostném a zanedbaném stavu. Kdysi však zajišťovala aktivní kulturní život poměrně malé vesnice Sarigjur. Zdi kulturního domu dodnes pamatují divadelní představení, filmové premiéry, vystoupení různých hudebních a tanečních skupin. Bývaly zde dětské dílny a místo pro kulturní vyžití dospělých. Nyní se ve vesnici nekonají žádné koncerty ani filmové projekce. Ne každý má možnost vyrazit do sousední obce nebo do města Idževanu, okresního centra. Proto si místní, kteří si pamatují, co kulturní dům pro obec znamená, dali za cíl alespoň zachovat zdi budovy, opravit střechu, aby ji déšť a vítr zcela nezničily. Mezitím se během setkání aktivistů ozývají oduševnělé arménské písně a melodie v podání místních obyvatel.
Projekt je podpořen z programu TRANSITION MZV ČR.
